Česká rodina žije

... a nás zajímá jak a proč


ico-what-we-do

Co děláme?

Nadace pojišťovny Kooperativa mapuje české rodiny. Zajímají nás potřeby českých rodin – jejich radosti i starosti. Společně s odborníky realizujeme dlouhodobý výzkum zaměřený na různé okruhy, například práce a volný čas, hodnoty a výchova, vzdělávání a školství, rodina v krizové situaci apod.

ico-why-we-do-it

Jaký to má smysl?

Chceme identifikovat témata, která jsou pro českou rodinu palčivá, ale doposud nejsou systematicky nebo jinak společensky řešená. Nad těmito tématy stavíme naše grantová řízení. Naším posláním je zlepšit situaci českých rodin posílením kritických oblastí.

Oblasti, které jsme se rozhodli prozkoumat

Kde se rodí zdraví

Častěji jako „zdravý“ označují svůj způsob života mladší rodiče s dětmi. Generace středního věku s dětmi na ZŠ nebo SŠ naopak vůbec neoznačuje svůj životní styl jako zdravý.



31% rodin
sleduje
při jídle
televizi

„Pouze třetina českých rodin večeří společně.“

Jen 38 % českých rodin se k večeři setkává u prostřeného stolu. 31 % jí u zapnuté televize a 26 % večeří samostatně.

Zjistit více
26% lidí večeří
o samotě

„Rodiny spolu tráví stále méně času.“

Mezi hlavní příčiny osamělých večeří patří rozdílné příchody domů (41 %) a spojení se zábavou nebo prací (38 %).

Zjistit více
38% rodin
večeří
u společného
stolu

„Společné večeře přispívají k celkově zdravějšímu pocitu celé rodiny.“

Pokud se už společná večeře uskuteční, pouze 24 % řeší, zda připravit zdravé jídlo. Zároveň je zajímavé, že ty rodiny, které společně večeří u stolu, se cítí zdravěji i po fyzické stránce.

Zjistit více

„Polovině českých rodin chybí na talíři zelenina či ovoce.“

5x denně se stravuje pouze čtvrtina Čechů, třetina dokonce nesnídá.

Zdraví českých rodin významně ovlivňuje, jak jedí. Třetina rodin (27 %) přiznává, že ráno nesnídá, 16 % neobědvá a 19 % nevečeří.

44 % z těch, kteří si čas najdou, pak ale ovoce či zeleninu často zapomínají – jedí je jen jednou denně.

Dalším českým zlozvykem je dojídání zbytků od oběda, které je běžné v každé páté rodině (18 %). Na vesnici pak výrazně častěji než ve městě.

Zjistit více

„Slavnostní tabuli českých rodin stále vévodí smažený řízek.“

Téměř polovina rodin nejraději slaví v klasických českých restauracích.

23 % českých rodin považuje za slavnostní jídlo řízek, 21 % svíčkovou a 18 % ryby.

Slavnostní tabule, na které převažuje maso a nezdravé přílohy, se však příliš neliší od jídel běžného dne.

Pokud si chce česká rodina dopřát o víkendu jídlo mimo domov, volí v drtivé většině (70 %) českou anebo italskou (44 %) restauraci, podobně je tomu i při rodinných oslavách.

Zjistit více

„České rodiny propadají jídlu, až 80 % se přejídá.“

Tátové se přejídají více než mámy a mladší generace více než starší.

84 % Čechů se přejídá, z toho 19 % často. Obecně platí, že lidé do 25 let se přejídají víc (31 %) než ti ve středním věku (24 %) a senioři (19 %).

Zjistit více

„Téměř každý pátý Čech se pravidelně přejídá.“

Ze 65 % je příčinou zlozvyku to, že jídlo lidem prostě chutná.

Zjistit více

„Díky dětem jsou rodiny zdravější.“

Příchod dětí do rodiny přispívá ke zdravějšímu životnímu stylu.

70 % rodičů jí zdravěji a 78 % chodí víc na procházky a výlety.

Zjistit více

„Děti jako restart.“

 

59 % rodičů pije méně alkoholu a 64 % chodí dřív spát. Téměř 60 % se častěji navštěvuje s dalšími členy širší rodiny.

Zjistit více

„Láska ke sportu se ‚dědí‘ u čtvrtiny českých rodin.“

Celkem sportuje 76 % dětí a jen třetinu vedou ke sportu rodiče. Ostatní si cestu najdou samy. Pouze 17 % dětí sportuje jen v rámci tělesné výchovy, 9 % nesportuje vůbec.

72 % Čechů přitom nepochází ze sportovně založené rodiny.

Zjistit více

„Tři čtvrtiny českých dětí si dokážou najít cestu k pohybu samy.“

Paradoxem zůstává, že rodiny s dětmi se společně příliš nehýbou. I při nejoblíbenější aktivitě, kterou je rodinná procházka, ujdou více než šest kilometrů pouze dvě z deseti rodin.

Zjistit více




Rodina v krizové situaci



„Češi nejsou připraveni na péči o nemohoucí rodiče.“

U 49 % pečujících došlo ke snížení příjmů celé rodiny.

80 % rodin není připraveno na péči o nejstarší členy domácnosti.

Zároveň ale 4 z 10 rodin (40 %), které pečují o nemohoucí, tvrdí, že je tato zkušenost stmelila.

Zjistit více

„Češi se obávají stáří svých rodičů.“

7 z 10 rodin si není jisto, zda dokáže zajistit důstojné stáří svých blízkých

Není divu. 15 % těch, kteří mají přímou zkušenost s péčí o nejstarší členy rodiny, bylo nuceno opustit zaměstnání, 20 % muselo zaměstnání omezit a 14 % se dostalo do finanční tísně.

Zjistit více

„České rodiny se bojí rozvodu.“

Třetina rodin se rozchodem dostane do finanční tísně.

Jen jednu desetinu (13 %) rodin rozvod nijak nepoznamená.

Zjistit více

„Každý třetí rodič se bojí rozchodu se svým partnerem.“

Přitom si ale 90 % rodin možnost rozvodu nepřipouští a nijak se na něj nepřipravuje.

Pokud ale k rozchodové krizi dojde, téměř polovina rodin (42 %) si umí poradit sama.

Zjistit více

„Strach ze ztráty zaměstnání učí myslet na zadní kolečka.“

70 % těch, kteří se bojí, že přijdou o práci, si tvoří finanční rezervy.

Až 74 % lidí spoléhá na pomoc ze strany státu.

41 % lidí se v nouzi obrátí na kamarády.

Zjistit více

„Ve dvou třetinách českých rodin panuje strach ze ztráty zaměstnání.“

Novou práci si neustále hledá alespoň jeden člen třetiny domácností.

66 % domácností se z důvodu možné ztráty příjmu učí šetřit a žít úsporně.

Zjistit více

„Více než polovina českých rodičů má reálný strach o budoucnost svých dětí.“

Rodiče kladou velký důraz na vzdělávání dětí a rozvoj jejich nadání a podporují cílevědomost.

64 % českých rodičů spoří pro případ špatných vyhlídek svých dětí v budoucnosti.

Zjistit více

„Více než polovina českých rodin se bojí o střechu nad hlavou.“

Každá druhá domácnost se připravuje na možnost ztráty bydlení.

65 % rodin si pro případ ztráty domova tvoří finanční rezervy, 58 % se snaží šetřit a žít úsporně.

Zjistit více

„Každou desátou rodinu zasáhla živelní katastrofa.“

Lidé se obávají živelních katastrof více než ekologických.

Pokud už k živelní katastrofě došlo, 85 % českých rodin si pomohlo samo, 75 % se obrátilo na širší rodinu a 70 % pomohli přátelé.

Zjistit více

Hodnoty a výchova



„Česká rodina? Dva rodiče a dítě.“

Pro téměř polovinu Čechů je pojem RODINA spojený s domovem, láskou a péčí. Více než polovina Čechů vnímá jako rodinu dva rodiče a jedno nebo více dětí, přitom Češi tolerují nesezdané páry s dětmi, 91 % českých rodin je vnímá jako rodinu. 37 % rodin naopak za svoji součást nepovažuje bratrance a sestřenice, a pro celou třetinu Čechů není součástí rodiny dokonce ani tchyně.

Zjistit více

„Češi žijí spokojeným rodinným životem.“

Spokojeným rodinným životem žije u nás 90 % rodin. A pozitivní je i to, že 89 % Čechů považuje u dětí za důležité pomáhat rodině i přátelům. Na druhé straně ale 41 % českých rodin považuje za rodinnou hodnotu vlastnictví hezkých věcí, které nemají ostatní, a pro 65 % českých rodičů patří do rodinných hodnot i schopnost vydělat hodně peněz.

Zjistit více

„Co z nich bude?“

Jen čtvrtina rodičů ponechává rozhodnutí o budoucnosti na svých dětech a pouze 8 % rodičů si přeje, aby jejich děti podnikaly. Představy o vhodném povolání pro děti vidí rodiče následovně: 24 % rodičů chce z dětí lékaře, 11 % právníky, 9 % preferuje učitelské povolání a jen 9 % rodičů si přeje, aby se jejich dítě vydalo cestou volného uměleckého povolání.

Zjistit více

„Pro Čechy je dosažené vzdělání důležité.“

Vzdělání dětí zůstává pro rodiče důležitou součástí života, jen 16 % jej nepovažuje u dětí za důležité. Ale přitom celá čtvrtina vysokoškolsky vzdělaných rodičů nepřikládá u svých dětí váhu vysokoškolskému studiu.

Zjistit více

„Za babičkou jednou týdně.“

České děti se vídají se svými prarodiči poměrně často, 60 % dětí se s babičkou nebo dědečkem potká alespoň 1× týdně. Na 4 osobní kontakty s prarodiči připadají cca 3 kontakty přes telefon nebo počítač.

Zjistit více

„Co pro rodiče znamená slušné chování?“

Celá třetina českých rodičů vidí ve výchově jako důležitou úctu a ohleduplnost k ostatním, což je nejčastější odpověď na otevřenou otázku vnímání pojmu „SLUŠNÉ CHOVÁNÍ“. Na druhém místě následuje UMĚT POZDRAVIT a na děleném třetím místě se umístily hodnoty RESPEKT A TOLERANCE spolu se SLUŠNÝM CHOVÁNÍM. Jako projevy slušného chování Češi sami neuvádějí například nejen skromnost, pracovitost, ale ani poctivost.

Zjistit více

„Čisté ruce, nebo dobré srdce?“

Pro tři čtvrtiny českých rodičů je důležitým návykem, aby byly jejich děti umyté a čisté. 40 % Čechů vyžaduje po svých dětech, aby pomáhaly ostatním v nouzi. Spisovná mateřština se už za správný návyk nepovažuje, za významnou ji považuje pouze 10 % rodičů a za spíše důležitý návyk jen 33 % rodičů. Stejně tak ale 36 % rodičů nepovažuje za závažný prohřešek ukazování prstem.

Zjistit více

„Uklízení hraček není pro české děti samozřejmé.“

Devět z deseti českých dětí si po sobě musí uklízet hračky, ale jen 22 % dětí uklízí hračky dobrovolně bez vyzvání rodičů. S domácími úkoly je to lepší, protože 43 % českých dětí si domácí úkoly vypracuje bez vybídnutí rodičů. Co se týče vynucování domácích povinností pod hrozbou potrestání, tak k němu často nebo občas přistupuje 80 % rodičů ve věku 30–39 let a 67 % rodičů ve věku 40–49.

Zjistit více

„Kdo má učit děti zacházet s penězi?“

Naprostá většina rodičů (98 %) souhlasí se vštěpováním pravidel zacházení s penězi svým dětem. Jasno mají také v tom, kdo by to měl děti učit – 71 % rodičů si myslí, že rodina, pouze 3 % rodičů by nechala výchovu na škole. A 34 % rodičů chce začít s výchovou vztahu k penězům již v předškolním věku svých dětí.

Zjistit více

„Dvě stovky jako kapesné.“

V Čechách se průměrná výše kapesného pohybuje okolo dvou set korun. 37 % rodičů desetiletých školáků jim poskytuje kapesné 100–200 Kč měsíčně. Téměř 60 % rodičů je přesvědčeno, že kapesné pro 10letého školáka by mělo být vyšší než 100 Kč měsíčně. A přes polovinu českých domácností (54 %) řeší domácí účetnictví (příjmy, výdaje, sledování nákladů a jejich účelu) s dětmi.

Zjistit více

„Většina Čechů má přehled o svých výdajích.“

Většina českých rodin má přehled o svých výdajích, jen 6 % domácností výdaje nesleduje, nevede si o nich záznamy a neví, jaká je struktura jejich domácích výdajů. Téměř čtvrtina českých domácností (24 %) má o rodinných výdajích detailní přehled. 75 % domácností uvedlo, že se jim alespoň občas podaří ušetřit nějaké peníze.

Zjistit více

„S financemi si česká rodina sama neporadí.“

České rodiny si uvědomují, že se nedočkají půjčky od příbuzných. Pouze 6 % věřitelů úvěrů je z řad rodičů nebo příbuzných. Co se týče finanční teorie, 22 % rodičů s dětmi téměř neprobírá finanční problematiku, ale téměř tři čtvrtiny Čechů (72 %) si myslí, že z oblasti financí rozumí nejvíce kreditním kartám. Naopak 57 % lidí se nevyzná v termínovaných vkladech.

Zjistit více

Práce a volný čas



„Pohyb ve volném čase.“

Nejoblíbenější pohybovou aktivitou u nás je turistika a chůze, provozuje ji celá čtvrtina národa. 22 % Čechů ve volných chvílích vyrazí na kolo, běhání se aktivně věnuje 14 % lidí.

Mezi dalšími pohybovými aktivitami se umístily procházky se psem (9 % lidí), podobně je na tom s oblíbeností fitness cvičení v tělocvičně (8 % lidí). Mezi pohybovými aktivitami je na vzestupu geocaching (hledání pokladů), nyní jej provozují 3 % Čechů.

Zjistit více

„Proč sportujeme?“

Tři čtvrtiny Čechů sportují, aby si vyčistily hlavu. Dalších 65 % si chce sportem udržet dobré zdraví, zhruba stejné procento Čechů sportuje, protože se po pohybové aktivitě cítí lépe.

Třetina Čechů (34 %) se věnuje sportovním aktivitám, protože jsou na to zvyklí od dětství, a dalších 30 % udává, že považuje sport za Společenskou událost a možnost, jak udržet kontakty s přáteli.

Zjistit více

„Na procházku s dítětem.“

Lidé, kteří se cítí celkově zdravěji, uvádějí, že chodí se svými dětmi na procházku několikrát za týden (27%), dalších 27 % rodičů se s dětmi projde alespoň jednou týdně a 26 % si vyjde na procházku s dětmi skoro denně.

Zjistit více

„Obvyklá délka rodinného výletu?“

Turistika je naší nejoblíbenější pohybovou aktivitou, skoro polovina Čechů ujde během víkendového rodinného Výletu mezi 4 a 6 km. Procházka další třetiny rodin je dlouhá 1-3 km. Pouhých 6 % lidí nachodí víc než 11 km.

Zjistit více

„Víc v práci sedíme, nebo stojíme?“

Nadpoloviční většina Čechů má sedavé zaměstnání. Třetina uvádí, že je v práci celou dobu převážně na nohou. 9 % pracujících má fyzicky náročnou práci a je celý pracovní den neustále v pohybu.

Zjistit více

„Kdy přijdou úvahy o nedostatku pohybu?“

Valná většina Čechů (88 %) pociťuje ve svém životě nedostatek pohybu. Lidé si nutnost hýbat se v převážně míře uvědomí, když začnou myslet na svoji postavu (43 %), dalších 39 % se nad potřebou se hýbat zamyslí až ve chvíli, kdy je něco bolí - např. záda. 37 % Čechů postrádá pohyb, když se na ně navalí velké množství práce.

Zjistit více

„Souvisí zdraví s množstvím dovolené?“

Standardní rozsah dovolené v délce 3-4 týdny si ročně vezme 30 % Čechů, udávají, že se díky tomu skutečně cítí zdravější než ostatní. Dovolenou v délce 5-6 týdnů si může dovolit jen 16 % lidí. 26 % lidí si nebere skoro žádné volno a přiměřeně tomu se cítí méně zdraví. Pouhých 7 % lidí dávajících do souvislosti pociťované pevnější zdraví a množství oddychového volna si zvládne v průběhu roku vzít 11 a víc týdnů dovolené.

Zjistit více

„Kolik pro sebe máme času?“

22 % lidí, co se hodnotí jako méně zdraví, má pro sebe paradoxně 30 a více hodin týdně. Oproti tomu 30 % z těch, kteří se cítí zdravější než ostatní, má pro sebe 6-10 hodin týdně.

Zjistit více

Vzdělání a školství



„Škola dříve a dnes.“

Skoro polovina rodičů školou povinných dětí (40 %) má za to, že za jejich školní docházky měli učitelé větší autoritu a žáci k nim větší respekt. 19 % rodičů je přesvědčeno, že dřív byly děti hodnější. A 16 % rodičů dokonce uvádí, že dřív byla výuka kvalitnější.

Zjistit více

„Jak si stojí české školství?“

Dvě třetiny vysokoškolsky vzdělaných rodičů chtějí pro své děti méně „biflování“ a větší důraz na schopnost třídit informace.

66 % rodičů by bylo rádo, kdyby škola kladla větší důraz na individuální rozvoj dítěte, podle nich škola nevychovává samostatné osobnosti. A víc než polovina rodičů je přesvědčená, že způsob výuky potlačuje sebevědomí žáků.

Zjistit více

„Jsou rodiče se školou spokojeni?“

Jen třetina rodičů je velmi spokojená se školou jejich dítěte, zejména s kvalitou výuky jazyků, s možností vyjádřit svůj názor, s využitím naučené látky pro budoucí život a s osobním přístupem učitele k žákům. Pouze 43 % rodičů se domnívá, že jejich škola jde s posledními trendy v pedagogice.

Zjistit více

„Dá se škola zvládnout?“

Tři čtvrtiny rodičů považují nároky kladené na děti za přiměřené, zato 27 % se domnívá, že jsou příliš vysoké. Celá čtvrtina dětí nemá pocit, že zvládá učení a úkoly.

Zjistit více

„Co jedí děti ve škole?“

Valná většina rodičů dbá na výživu svých dětí – 88 % jich připravuje dítěti do školy svačinu a 90 % z nich se domnívá, že jejich dítě většinou svačinu sní. 84 % dětí obědvá ve školní jídelně, ale na střední škole už jen 64 %. Polovina rodičů souhlasí s umístěním automatu na jídlo.

Zjistit více

„Kam za dalším vzděláním?“

Téměř všichni rodiče by pro další vzdělání svých dětí zvolili veřejnou vysokou školu. Z dětí studujících na základní škole zhruba polovina zatím neví, na které SŠ by chtěla studovat, ale tři čtvrtiny dětí už vědí, že chtějí následně studovat na VŠ. Vysokoškolsky vzdělaní rodiče preferují pro své dítě gymnázium (40 %).

Pro zachování víceletých gymnázií se vyslovilo 35 % všech rodičů.

Zjistit více

„Ve škole je sranda.“

Převážná většina dětí má ve třídě dobré kamarády a ve škole zažívá hodně srandy. Jen 20 % dětí by se bálo zastat slabšího a 19 % dětí udává, že se bojí některých svých spolužáků.

Zjistit více

„Elektronika ve škole.“

Skoro všechny děti starší 9 let mají svůj mobil a tři čtvrtiny dětí si ho nosí téměř denně do školy. Pouze třetina rodičů by odsouhlasila elektronické učebnice, na druhou stranu by si je přály tři čtvrtiny dětí.

Zjistit více

„Čeho se děti obávají?“

Překvapivě největší strach dětí plyne ze strany jejich spolužáků (10 %). Děti se dále obávají testu nebo diktátu (7 %), ohledně celkového prospěchu se strachují 4 % dětí. Jen 3 % dětí se bojí učitele a pouhá 2 % dětí mají stres při zapomenutí domácího úkolu.

Zjistit více

„Rodiče se zajímají o prospěch svých dětí.“

Většině dětí rodiče často kontrolují žákovskou knížku, 47 % z nich kontroluje prospěch každý den. 87 % dětí uvádí, že se s nimi rodiče učí. Více než dvě třetiny dětí uvádějí, že rodiče se s nimi učí především český jazyk a matematiku. Tři čtvrtiny dětí se denně učí alespoň půl hodiny až hodinu a jen 6 % dětí se nepotřebuje učit vůbec.

Zjistit více

„Matematika je velmi oblíbená.“

Zřejmě nikoho nepřekvapí, že nejoblíbenější předmět je tělocvik, udává to 38 % dětí. Překvapením je, že u třetiny dětí patří mezi nejvíc oblíbené předměty matematika, která se tak umísťuje na žebříčku jako druhý nejvíc oblíbený předmět. Pouze 14 % dětí si oblíbilo studium angličtiny. Naopak 33 % dětí uvádí matematiku jako nejmíň oblíbený předmět – mezi neoblíbenými je tak matematika na 1. místě.

Zjistit více

„Volný čas dětí.“

Nejvíc dětí (35 %) tráví volný čas u počítače hraním her, chatováním a brouzdáním po internetu. Jen necelá třetina dětí tráví svoje volno venku. 11 % dětí odpočívá sledováním televize.

Zjistit více

Vztahy - sendvičová generace



„Na koho se Češi spoléhají v osobní péči o prarodiče?“

Tři čtvrtiny Čechů se při náhlé péči o svoje nemocné prarodiče spoléhají především samy na sebe. Státním institucím by prarodiče svěřilo 33 % Čechů. Zhruba čtvrtina by se obrátila na dobročinné organizace. Pětina spoléhá na další příbuzné.

Zjistit více

„Češi mají obavy ohledně způsobu péče o prarodiče.“

Dvě třetiny Čechů se obávají, že se budou muset intenzivně starat o nejstarší členy domácnosti kvůli jejich dlouhodobé duševní nebo tělesné nesamostatnosti. Přibližně stejně Čechů zvažuje, že přestěhuje nemohoucí prarodiče do domova důchodců nebo jiného pečovatelského zařízení.

Zjistit více

„Víme, co dělat?“

Naprostá většina lidí by si věděla rady, jak se zachovat při úrazu nebo nemoci člena svojí domácnosti. Jen pětina lidí by nevěděla, jak má v případě smrti někoho blízkého postupovat.

Zjistit více

„Přípravy na péči o seniory se různí.“

Víc než polovina Čechů se s ohledem na možnou péči o svoje prarodiče učí žít úsporně. Téměř polovina lidí pravidelně sleduje zdravotní stav seniorů, aby se na jejich péči mohli předem připravit. 44 % lidí si už teď tvoří finanční rezervu, aby mohli nejstarším členům své rodiny zajistit důstojné stáří. Stejné procento lidí se ptá seniorů, jakou péči chtějí oni sami. Pouhým 13 % lidí je umožněno mít v práci kvůli péči o prarodiče snížený úvazek.

Zjistit více

„Nemoci a úrazy mění pohled na život.“

Skoro polovina lidí při nemoci nebo úrazu svých blízkých změnila pohled na život a začala si víc si vážit obyčejných věcí. 30 % lidí kvůli tomu dokonce muselo změnit životní plány. U 15 % lidí se kvůli náhlé nemohoucnosti jejich blízkých zhoršily vztahy v rodině.

Zjistit více

„Nepříjemné události vedou k utužení vztahů v rodině.“

Víc než polovina lidí, kteří se již museli postarat o důstojné stáří svých seniorů, uvádí, že se jejich rodinné vztahy upevnily. Stejný pocit má 42 % lidí, kteří zažili vážný úraz nebo nemoc člena rodiny. Víc si rodinných vztahů váží 38 % lidí, kteří zažili smrt člena své domácnosti.

Zjistit více

Kontakt pro média

ico-contact.png Milan Káňa tiskový mluvčí mkana@koop.cz+420 956 420 616